Ako na Nový rok,tak po celý rok.

Hrad Houska - Brána do pekla?

28. července 2011 v 15:18 | Nata
Hrad Houska stojí v Dubské pahorkatině, jihovýchodně od České Lípy, na místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nenachází se poblíž žádné důležité stezky, nebyla hradem královským ani hraničním, krajina kolem byla naprosto pustá a bez dostupného zdroje vody. Proč tedy stavba vyrostla právě na tomto místě?

"Nečekejte, že vám budu vnucovat něco lacině senzačního; bezhlavé rytíře nebo bílé paní," uslyšíte od kastelána hradu Houska. V tomhle případě totiž pověsti nejsou potřeba. Mnoho lidí je opravdu přesvědčeno, že se tady skrývá brána do pekla.
Na první pohled je Houska docela obyčejný hrad. Ne, ještě jinak. Jak ji komentoval kolega: připomíná spíš prostý, trochu zchátralý pavlačák. Čtyřkřídlá stavba vyrůstající na pískovcové skále obklopuje nevelké nádvoří obehnané pavlačemi. Dříve nebyl jiný způsob, jak se dostat z patra do patra, než po dřevěných ochozech zvenčí. Dnes jsou místnosti zrekonstruované, propojené schodišti a zpřístupněné veřejnosti. Přesevší tajemnost a historii to tu trochu dýchá modernou. Ne však v kapli! To pod ní má být - podle pověstí tradovaných už od 9. století -ukryt vstup do inferna.


HORŠÍ NEŽ SMRT

O tajemné díře do pekelného chřtánu, který se prý nachází kdesi v hlubinách skal pod hradem Houska, vypráví už dobové prameny z roku 878: "…nalezena jest nedaleko díra jedna ve skále, v kteréžto množství rozličných duchův obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se, lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi…"

Housecký kastelán Miroslav Konopásek neváhá celému příběhu ještě přidávat na dramatičnosti. Při prohlídce s podivným jiskřením v očích vypráví pověst o jakémsi odsouzenci na smrt, kterého roku 1594 spustili do tajemné průrvy, aby vypověděl, co tam viděl a slyšel. Slíbili mu, že pokud se k nahlédnutí do pekla odváží, dají mu milost. A protože trestanec neměl co ztratit, podvolil se. "Jakmile se však v díře octnul, volal úpěnlivě a prosil Boha, aby ho vytáhli, že raději zemře jakoukoli smrtí, než by jen o minutu déle pobyl v místě takové hrůzy," vypravuje Konopásek tak přesvědčivě, že se člověku zdá, jako by byl tenkrát u toho, "Když ho chudáka vytáhli nahoru, klepal se jako osika. Vypravoval, jaký příšerný, srdcervoucí křik a sténání slyšel v hloubi pod sebou. Neviděl ničeho, neboť tma byla neproniknutelná a zápach nesnesitelný a omamující."


NEVYSVĚTLENÉ MDLOBY

Historka o čertovském obydlí pod hradem se rychle šířila a v průběhu staletí vryla do povědomí veřejnosti. Ďábelskou pověst Housky nijak nezastínil fakt, že byla svého času přísně tajena a o existenci hradu neměli ponětí ani obyvatelé nejbližších vesnic. Třeba po třicetileté válce zmizela Houska z vojenské mapy - překvapivě narozdíl od mezí, patníků i větších stromků. V letech 1939 až 1945 jakoby se vypařila úplně: "O tom, co se tu dělo, nevíme absolutně nic," říká kastelán. Magičnu obestírajícímu tuto středověkou stavbu ale asi nemohlo nic prospět víc. Od doby, co byl hrad roku 1999 otevřen pro veřejnost, se sem každoročně hrnou zástupy turistů. Vcházejí do prastaré kaple s velkým očekáváním… čeho vlastně?


Kdybych o houseckém pekle nevěděla, možná by mě tu ani nemrazilo v zádech. Kapli musíte zkoumat, prohlížet si výjevy na jejích zdech a spekulovat o jejich významech, abyste dokázali její jedinečnost ocenit. Teprve pak se si všimnete fresek z přelomu 13. a 14. století, které se řadí mezi nejpozoruhodnější díla monumentálního malířství tehdejší střední Evropy. Teprve pak si uvědomíte poselství obrazů archanděla Michaela bojujícího s drakem a vážícího duše při Posledním soudu. A teprve pak vám dojde, že tyto fresky nejsou jen cenným svědectvím o výzdobě hradních kaplí v té době, ale i nastíněním životní filozofie.

Každému to tak ale nepřipadá. Jsou tací, které zdejší atmosféra dostane hned - bez ohledu na fresky a jejich odborný výklad. Jak se k povídačkám o vstupu do inferna staví kastelán, jenž bydlí v bývalé hájovně, která je prakticky součástí hradu, a tak je tajemné průrvě neustále nablízku? "Myslím si, že třeba zlí lidé jsou daleko horší než to, čím je opředena Houska," podotýká k otázce, zda se na hradě bojí, "ale je pravda, že někteří se tu necítí zrovna ve své kůži, jiní odsud doslova prchají, stihnou-li to! Opravdu až příliš často se zde lidem dělá nevolno a omdlévají." Podivná kaple prý někdy odpuzuje i psy, kteří sem jednoduše odmítají vstoupit. Řemeslníci přiznávají, že se jim tu nepracuje dobře. "A množí se i případy nepovedených či všelijak zkreslených snímků z hradu," dodává Konopásek.

VYKONSTRUOVANÉ ZÁHADY?

V davu ostatních návštěvníků - mezi záblesky fotoaparátů, obklopená šumem diskuzí o práci a plánech na další víkend - mi kaple připadá jako jakákoli jiná historická místnost na jakémkoli jiném hradě. Když tu s panem Konopáskem osamíme, komentuje to s nadsázkou, ale zároveň potutelným úsměvem ve tváři: "Myslím, že zdejší mocnosti jsou plaché. V přítomnosti většího počtu lidí odcházejí dobrovolně."

V jednadvacátém století - době počítačů a letů do vesmíru, kdy dávno víme, že Zemi nenese na hřbetu želva a že duchové neexistují (opravdu?) - mi jeho žertování připadá trochu zcestné. Chci informace, ne spekulace. "To budete mít těžké. Dobové materiály vypovídají o tom, že od 16. století se místní snažili smrdutou díru zasypat, ale marně. Podařilo se to až roku 1615. Dokážete to vysvětlit?" vrátí mi můj tón i s úroky, "A jestli se vám do krámu hodí záhada, podívejte na tamtu stěnu nad schodištěm," ukazuje směrem k oprýskané malbě, prý datované někam do gotiky, "Je na ní levoruká lučištnice, napůl člověk a zpola zvíře, mířící šípem na člověka. To do této části kontinentu nepatří! Odborníci dosud nedokázali vysvětlit, jaké pohnutky vedli dávného umělce k takovému dílu."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Páči sa vám naš blog?

Pekné!!!!
No nič moc.
Nie!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama